Já si myslím, že každý člověk by chtěl mít opravdu krásný domov. Krásný a čistý domov. Samozřejmě že jsou, ale bohužel i lidé, kteří třeba nemají vůbec žádný domov. Třeba se necítí doma opravdu v bezpečí a doma se necítí šťastně. To je potom podle mého názoru opravdu veliká škoda. Protože každý člověk by se měl doma cítit opravdu v bezpečí. A hlavně s láskou a také milovaný, ale někdy lidé se v rodině bohužel rozhádají. A to znamená, že když se doma v rodině hádají, tak domácnost může být potom opravdu hodně divoká. Tady jde vidět, že žádný domov anebo každá domácnost není vždycky úplně klidná.
Někteří lidé si v domácnosti jednoznačně nerozumí. A to potom také může vést k častým hádkám a rozporům. To já, když jsem ještě bydlela s rodiči, tak mi moc vadilo, že moji rodiče se stále jenom hádají. Vůbec mi nešlo o to, že třeba si nemají rádi. Tohle už jsem brala, protože už jsem byla taková starší a chápala jsem, že někdo se jednoduše nemá rád. Že páry se rozchází anebo rodiny rozvádějí. Ale vadilo mi, že jsem ještě měla právě mladší sestru a ta musela poslouchat, jak se naši rodiče stále jenom hádají. Stále jsem ji zkoušela něčím zabavit, ale stále to neplatilo a moje sestra stála jenom plakala.
Takováto domácnost pro malé dítě není vůbec vhodná. Proto je nejlepší, kdyby třeba lidé, kteří se doma hádají, aby vůbec se nehádali před malými dětmi. Malé děti přeci potřebují mít opravdu stálý a klidný a láskyplný domov. A ne takový, aby se tam všichni jenom hádali, aby všichni dokola jenom na svět křičeli a každý každého obviňoval z něčeho špatného. Domov má být opravdu jen místem klidu a odpočinku. A také tím, kde se schází rodina a kde je potom úplně všem dobře. Já bych například byla velice nešťastná, kdybych měla rodinu, která by se stále jenom se mnou hádala. Anebo kdyby celá rodina byla rozhádaná. A domov by už nebyl domovem, ale spíše nějakým klubem, kde se všichni jenom hádají.