Asi není pochyb o tom, že dnešní věk je věk jednoduchého přístupu k informacím. Dnes si může kdokoliv najít prakticky cokoliv během pár minut, a to z pohodlí domova. Není tedy divu, že se počítačům a podobným přístrojům často říká informační technologie. Je také pravdou, že jsou skutečně hojně využívány. Asi není nikdo z nás, kdo by si něco nevyhledal. Také školy je hojně využívají, a to jak v hodinách samotných, tak i při domácích úkolech, kdy si žáci vyhledávají různé věci.
Zde se však nabízí otázka, zda je to vše skutečně tak ideální, jak by se mohlo zdát. Koneckonců, na volném přístupu k informacím přeci není nic špatného, že? Navíc právě ony nám pomáhají udělat správná rozhodnutí. Když je tedy můžeme naprosto volně vyhledávat, měli bychom na tom být lépe, ne?
Popravdě řečeno, nikoliv. I zde totiž najdeme několik pastí, do kterých můžeme velmi snadno spadnout. Některé jsou zřejmější než jiné, avšak u všech platí, že se do nich může chytit i ten nejzkušenější a nejopatrnější člověk. Tou první je fakt, že mnoho z nás nedokáže příliš rozlišit to, co je důležité. Důsledkem je, že jsme informacemi doslova přehlceni, a náš mozek je již odmítá zpracovávat. Přitom většina z nich je naprosto neužitečná a nepotřebná, jenže to nejsme schopni poznat.
To vede k frustraci a depresím. Je to také, spolu s lepšími diagnostickými metodami, důvod, proč v poslední době stále roste počet lidí s duševními poruchami, stejně jako lidí trpících migrénami či depresemi. Nezvládají zkrátka ten příliv, který se na ně ze všech stran valí.
Nebezpečí však představuje také fakt, že zdaleka ne vše, co se tímto způsobem dozvíme, je pravda. Jen málokdo si však vše, co si přečte, skutečně ověřuje. A je to pochopitelné, přeci jen by to zabralo velké množství času. Díky tomu se však mohou šířit desinformace a lži, což vidíme zejména v poslední době.
Proto je rozhodně dobré být při používání počítače opatrný. Lepší je totiž rizikům předcházet, než pak řešit následky.