I když zrovna žádné nové oblečení nepotřebujeme a skříň máme plnou k prasknutí, nakupujeme ve slevách. V obchodě narazíme na tričko nebo na šaty za pár korun, a tak si je koupíme. Mnohdy se stává, že nové kousky visí nepoužité ve skříni i s původní neodstřiženou cedulkou. Proč se tomu tak děje?
Pojem fast fashion česky rychlá móda je móda, která je levná a dostupná. Neustálé naskladňování nového zboží vyvolává ve spotřebitelích pocit, že musí rychle nakoupit něco nového. Jelikož módní značky vytvoří desítky mini kolekcí ročně, nemáme v obchodě ani moc času na rozmyšlení, zda si daný kousek koupit nebo ne, protože příště už by nemusel být k mání. Pokud k tomu přidáme slevu můžeme s nadsázkou v některých případech mluvit o nákupní mánii. Nákup hromady oblečení, které vlastně ani jednou neoblečeme, za super nízké ceny, je přece bezva věc.
Toto způsobuje již zmíněné skříně narvané k prasknutí. A ráno, když před onou skříní stojíme a vybíráme co na sebe, v podstatě zjišťujeme, že nic ucházejícího nemáme. Tato „depka“ nás dožene zase do obchodu a zase k nákupu dalšího levného oblečení. A kolotoč začíná.
Obrovské textilní firmy mají nadprodukci oděvů a na skladě jim leží mnoho tun textilu – neprodaného zboží. Proto se snaží přebytky prodat za nízké ceny, se kterými se v obchodech setkáváme. A lidé po celém světě oblečení ve slevách nakupují ve velkém. Ale i přesto přeplněnost skladů přetrvává. Co se děje z nadbytečným množství si můžeme jen domýšlet. Firmy tvrdí, že část prodají ve slevách a část poskytnou charitě. Avšak toto se netýká luxusních značek, které by darováním ztratili na exkluzivitě značky. Luxusní značkové obchody neprodané oděvy spálí.
Jak by se dalo nadprodukci oděvního průmyslu a všem problémům, které z ní plynou předejít? Spotřebitelé by si měli nákup dobře promyslet a kupovat hlavně kvalitní oděvy, které vydrží dlouho. Řešením je návrat ke zvykům našich babiček – k věcem se chovat s úctou a starat se o ně tak, aby nám co nejdéle vydrželi. A to neplatí pouze o oblečení.